Město Šumperk se rozkládá v malebném údolí řeky Desné, chráněné od severu masívem jesenických hřebenů. Město je správním, politickým a hospodářským centrem severozápadní Moravy. Město leží na 50° severní zeměpisné šířky a na 17° východní zeměpisné délky. Město Šumperk je jednou ze vstupních bran pohoří Jeseníky, které je členěno na Hrubý a Nízký Jeseník. Šumperk je právem označován za bránu do Jeseníků, protože leží na křižovatce cest, které vedou k nejvýznamnějším horským výchozím základnám - Skřítku, Červenohorskému sedlu, Ramzové a také k úpatí masivu Kralického Sněžníku. Šumperk tvoří střed tzv. městského regionu se spádovým územím 430 km2 a s počtem bezmála 100 tisíc obyvatel.
Kulturní a společenské akce probíhají zejména v Domě kultury, v Okresním vlastivědném muzeu, které je současně správcem památek v regionu, v Severomoravském divadle, kině OKO a v Okresní knihovně. Regionální i mezinárodní význam má Dům evropského setkávání, na jehož rekonstrukci se podílela i německá strana. zájmy nejmladší generace pečuje Městský dům dětí a mládeže Vila Doris a Městský dům dětí a mládeže. Pro poučení i zábavu slouží Zemědělský skanzen - Veteran muzeum a ZOO park Rapotín.Společenské a kulturní akce zhlédne ročně více než 300 tisíc návštěvníků ze Šumperka a z okolí.
Sportovnímu vyžití slouží zejména krytý plavecký bazén, dvě venkovní koupaliště, zimní stadion, sportovní střelnice, minigolf, tenisový areál (12 kurtů) s krytou halou, Tyršův stadion s hřišti na fotbal a další míčové hry. V areálu stadionu je moderní běžecká dráha, sportovní hala a kuželna. V okolí města jsou značené turistické trasy, běžecké tratě a ve Štědrákově Lhotě a v Horní Temenici jsou lyžařské vleky. Cyklisté mohou využívat cyklistické stezky, dokonce už tři roky funguje propojení na cyklotras z Polska přes Moravu až do Rakouska. Šestým rokem je v provozu Viktoria ranch klub v Temenici, kde je možno objednat si vyjížďky na koních nebo kurzy jízdy. Pro pěší turistiku je možno využívat okolí Šumperka, hlavně rozhlednu na Háji, ale i restauraci v osadě Nové Domky a na Bludovečku.
Partnerské vztahy Šumperka jsou už řadu let orientovány na polskou Nysu
www.nysa.pl, na město Bad Hersfeld
www.bad-hersfeld.de, ve Spolkové republice Německo, nizozemský Maarssen
www.maarssen.org, na slovenskou Previdzu
www.prievidza.sk, rakouský Ebreichsdorf
www.ebreichsdorf.at a také město Mikulov
www.mikulov.cz.
Průmyslová výroba je rozmístěna do většího počtu menších výrobních jednotek se zastoupením široké škály odvětví jako průmysl dřevařský, textilní, strojírenský, papírenský, zpracování kamene a stavebních hmot, potravinářský a další.
V Šumperku je také množství kulturních historických památek, které je možno nabízet v rámci uceleného produktu pro rozvoj turistického ruchu.
Bohatá nabídka zahrnuje ve městě celkem 55 evidovaných nemovitých kulturních památek, které jsou rozmístěny v celém jeho okolí. Samotný Šumperk je vyhlášen městskou památkovou zónou. V jeho okolí existuje řada památek lidové architektury.
K nejvýznamnějším atraktivním památkám v okolí, za kterými by mohli návštěvníci Šumperka zamířit, patří papírna ve Velkých Losinách, zámek Úsov s lovecko-lesnickým muzeem. K atrakcím - ač jistě ne historickým patří bezesporu i přečerpávací voní nádrž Dlouhé Stráně.
Zájemcům o lázeňství se nabízí lázně Bludov a Velké Losiny.
Město bylo založeno ve 13. století na královském území. Prakticky stále bylo v zástavě nejpřednějších českých a moravských šlechtických rodů. V roce 1391 získalo od moravského markraběte Jošta významná privilegia, zvláště mílové právo. Počátkem 16. století se stalo sídlem Žerotínů, kteří ho po požáru v roce 1513 do značné míry zvelebili. Již v roce 1562 se však měšťané vykoupili zpět ke královské komoře. Při té příležitosti byl Šumperku polepšen císařem Ferdinandem I. městský znak. Za účast na stavovském povstání ztratilo město královské svobody a v roce 1622 upadlo do područí Lichtenštejnů. Krátký rozkvět města po třicetileté válce přerušil požár města v roce 1669 a o deset let později čarodějnické procesy, kterým padlo za oběť 48 lidi.
Rozvoj plátenictví a zvláště monopol na výrobu polosametu zvaného trip, zajišťovali městu v 18. století skvělou prosperitu. Tato tradice předznamenala velký rozvoj textilního průmyslu, který zvláště ve 2. polovině 19 století přispěl k nebývalému rozkvětu města. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván malou "Vídní". Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu drtivé většiny jeho obyvatel do Německa. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města, dnes má však téměř třicetitisícový Šumperk takřka o polovinu více obyvatel než kolik jich zde žilo v roce 1939. Je nejdůležitějším hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. Sídlí zde úřady s regionální působností, profesionální divadelní scéna a Okresní vlastivědné muzeum.
(zpracoval Mgr. Drahomír Polách)
ZÁKLADNÍ STATISTICKÁ DATA První písemná zpráva: rok 1281
Zeměpisné souřadnice: 50° s.z.š. , 17° v.z.d.
Nadmořská výška - střed /m 330
Počet katastrálních území: 3
Klimatické hodnoty:
Průměrná teplota vzduchu/ °C = 7,8
Roční úhrn srážek / mm - 667,9
Roční délka slunečního svitu/ hod. - 1460,8
Počet obyvatel k 21.12.2006: 28 014
Průměrný věk obyvatel: 41 let Podíl žen: 51,9 %
Podíl mužů: 48,1 %
Počet ekonomicky aktivních subjektů: 5 748
LITERATURA
Hosák Ladislav:
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, úvodní svazek, str. 277
[1967, Profil Ostrava] Baletka Ladislav, Louda Jiří:
Znaky měst Severomoravského kraje, str. 79
[1980, Profil Ostrava] Štěpán Václav:
Šumperk na počátku 15. století
In: Severní Morava - vlastivědný sborník svazek 62, str. 3n
[1991, OVM Šumperk] Lambrecht Karen:
Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, str. 540-542
[2001, Argo Praha]
